První rok vlády Andreje Babiše a školství

Co se premiérovi a především ministrovi školství Robertu Plagovi (ANO) podařilo prosadit v oblasti vzdělávání v uplynulém roce? Z pohledu programového prohlášení současné vlády Andreje Babiše toho nebylo mnoho...

Dne 27. června 2018 bylo schváleno Programového prohlášení vlády České republiky. Co se ministru školství Robertu Plagovi podařilo splnit a co nikoliv z kapitoly věnované vzdělávání, zhodnotil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. (Komentáře jsou uvedeny v závorce za daným odstavcem programového prohlášení vlády Andreje Babiše.) 

Vláda žádný bod z kapitoly Vzdělávání, věda a výzkum nesplnila zcela. Během prvního roku by to ani nebylo možné. Za velmi problematické lze považovat kroky a návrhy ministerstva školství, které jsou v rozporu s programovým prohlášením vlády. MŠMT rovněž prosadilo některé změny, které v programovém prohlášení nejsou uvedeny vůbec – například novelizaci pamlskové vyhlášky nebo změny v maturitách a přijímacích zkouškách na střední školy. Další změny navrhli a prosadili opoziční poslanci – například novelizaci školského zákona ohledně přípravných tříd, dvouletých dětí v mateřských školách a odložení reformy financování nebo změny ohledně akreditací u vysokých škol. Ministerstvo školství pracuje na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a dalších koncepčních dokumentech, o kterých se programové prohlášení nezmiňuje. Premiér prosazoval bezplatné obědy ve školních jídelnách, ale po kritice Pedagogické komory ministerstvo školství svůj návrh novely školského zákona stáhlo.

Programové prohlášení Vlády ČR

Vzdělávání, věda a výzkum

Rezort školství je pro nás prioritou, protože bez kvalitního školství nemá národ budoucnost. Investice do našich dětí jsou investicí do naší budoucnosti. Kvalitní školství chápeme jako školství otevřené, dostupné a profesionální. (Vláda měla v uplynulém roce řadu priorit. Kvůli jejich vysokému počtu není jednoznačně rozpoznatelné, zda je školství její hlavní prioritou. Aktuální školský rozpočet tomu nenasvědčuje, protože je vzhledem k hrubému domácímu produktu ČR stále nižší, než jaký byl v roce 2011, kdy činil 4,3 % HDP – aktuálně je to 3,9 % HDP. Oproti průměru států EU a OECD, kde činí 5 % HDP, dává Česká republika na školství o čtvrtinu méně, což zakládá vnitřní dluh přibližně 50 miliard korun ročně, který se projevuje ve školství na každém kroku. Aktuální návrh MŠMT, že by na 2. stupni ZŠ mohli učit lidé bez pedagogického vzdělání, je v příkrém rozporu s uvedeným cílem, že školství má být „kvalitní“ a „profesionální“.)

Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. Zlepšíme podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit na výuku. (Text programového prohlášení opomíjí pedagogické pracovníky, kteří nejsou učiteli – vychovatelky školních družin, speciální pedagogy, asistenty pedagoga, další vychovatele apod. V roce 2018 se zvýšily platy učitelů v průměru o 10,9 %, toto zvýšení ale připravila ještě minulá vláda. Průměrné mzdy v ČR vzrostly ve stejném roce o 8,1 %. Platy učitelů sice rostly rychleji, ale o pouhých 2,8 procentního bodu, což je spíše valorizace než hlavní priorita. Vláda odložila zvýšení platů učitelů ze září 2018 na leden 2019 a odmítla návrh na zvýšení příplatků pro třídní učitele na minimálně 2 500 Kč měsíčně, místo toho zvýšila od ledna 2019 příslušný příplatek za třídnictví jen o 100 Kč – z 400 Kč na minimálně 500 Kč měsíčně. Pro rok 2019 byla kapitola školství určená na platy pedagogických pracovníků navýšena o 15 %, z čehož 10 % šlo na zvýšení tarifní části platů. Zbylých 5 % na netarifní část platů doputovalo jen k některým pedagogům. Na rok 2020 vláda navrhuje zvýšení platů pedagogických pracovníků pouze o 10 % místo dříve přislíbených 15 %. Usnesení Poslanecké sněmovny z konce roku 2017, že by platy učitelů měly činit 130 % průměrných mezd v ČR, a to nejpozději od roku 2020, vláda ignoruje. K uváděné podpoře učitelů nedošlo, naopak se zvýšila byrokratická zátěž škol, což znamená, že učitelé i ředitelé škol mají méně času na přípravu kvalitnější výuky.)

Ve spolupráci se zřizovateli škol a školských zařízení regionálního školství omezíme nadbytečnou byrokratizaci regionálního školství a posílíme postavení ředitele školy jako manažera, především v oblasti řízení lidí a pedagogického procesu. V regionálním školství podpoříme zavedení transparentního a administrativně nenáročného způsobu financování v souladu se schválenou novelou školského zákona včetně zajištění dostatečné alokace finančních prostředků pro chystanou změnu financování. Přitom budou zohledněna specifika financování školních družin a základních uměleckých škol. (Nadměrná administrativní zátěž škol nebyla omezena ani snížena, byrokracie naopak vzrostla. MŠMT navrhlo zvýšit míru přímé pedagogické činnosti u zástupců ředitelů škol, což by vedlo k jejich přetížení, nebo k vyššímu zatížení přímo ředitelů škol, ale po kritice Pedagogické komory i dalších profesních spolků svůj návrh stáhlo. Kolem přechodu na nové financování škol, založeném na tzv. PHmax, panuje stále mnoho nejasností. S novým financováním dojde k omezení pravomoci ředitelů škol rozhodovat a zvýší se jejich administrativní zátěž. Úspěšné školy, o které je mezi žáky velký zájem, dostanou v novém systému financování méně peněz. Pozitivní změnou je posílení odbornosti konkurzních komisí, které hodnotí uchazeče o místo ředitele školy.)

Zasadíme se o maximální rozvoj potenciálu každého dítěte. Ten je dnes omezován především vysokou selektivností českého školství, kdy jsou žáci příliš brzy rozdělováni do různých vzdělávacích proudů, zpravidla na základě rodinného zázemí. Provedeme věcnou a finanční revizi inkluze, a to tak, aby byly podporovány sítě škol běžných i speciálních, s udržitelným využíváním principů společného vzdělávání. (Ohledně rozvoje potenciálu každého dítěte a omezení selektivnosti nedošlo k žádným pozitivním změnám, které by byly iniciovány vládou. MŠMT vyhlásilo rozvojový programu na vyrovnání mezikrajových rozdílů, což hodnotíme pozitivně, a to i přes vyšší byrokratickou zátěž, která je s ním spojena. Novela vyhlášky č. 27/2016, která se zabývá společným vzděláváním (inkluze), byla opakovaně odkládána, nakonec by měla být účinná od října 2019. Většina změn v této vyhlášce je pozitivní. Počet speciálních škol i speciálních tříd při běžných školách se v roce 2018 snížil, což je v rozporu se záměrem programového prohlášení vlády. V roce 2018 vláda posílila po intervenci Pedagogické komory u premiéra rozpočet školství o 1 miliardu korun, která chyběla na nenárokové části platů zaměstnanců škol kvůli nutnosti přednostně financovat inkluzivní vzdělávání.) 

Zajistíme dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů. Budeme investovat také do pedagogického personálu s cílem výrazně snížit počet dětí na jednu učitelku. (Kapacity mateřských škol jsou navyšovány, ale finanční prostředky pro tento účel jsou nedostačující. MPSV investuje řádově více peněz do vzniku a provozu dětských skupin a mikrojeslí (prostřednictvím evropských fondů). Garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách byla zrušena na základě poslaneckého návrhu Václava Klause a dalších poslanců ODS, což hodnotíme kladně, protože to umožnilo existenci a další rozvoj dětských skupin, které jsou pro dvouleté děti vhodnější než mateřské školy. Vláda díky tomu ušetřila 20 miliard korun jednorázově a dále ušetří 10 miliard korun ročně, které ale neinvestovala do školství. Přitom právě předškolní vzdělávání je ve srovnání s průměrem EU a OECD v České republice podfinancováno nejvíce. Počet dětí na jednu učitelku v mateřské škole se nesnížil, třídy MŠ se stále naplňují na výjimku přes 24 dětí, někde až na maximum 28 dětí. MŠMT formou rozvojového programu zafinancovalo v roce 2019 překrývání dvou učitelek ve třídě MŠ na 2,5 hodiny denně, což hodnotíme pozitivně, i když došlo k výraznému časovému skluzu a některé mateřské školy na tyto prostředky nedosáhly. Vše bohužel opět provázela zvýšená administrativa.) 

Provedeme úpravy Rámcových vzdělávacích programů, aby byly jasné a závazné očekávané výstupy vzdělávání. V první řadě je nutné upravit RVP v oblasti matematiky, jazyků a ICT. (Práce na revizi RVP byly po oprávněné kritice Pedagogické komory a dalších profesních organizací pozastaveny. Dosavadní průběh revizí rámcových vzdělávacích programů je značně netransparentní. Začala pilotáž změn ve vzdělávací oblasti ICT na vybraných školách, což hodnotíme pozitivně. Ministr školství Robert Plaga rozhodl o sloučení Národního ústavu pro vzdělávání, který má revizi RVP v gesci, s Národním institutem pro další vzdělávání.)

Budeme vyrovnávat podmínky v přístupu k mimoškolním vzdělávacím příležitostem, zdrojům a službám (např. školy v přírodě) tak, aby je mohlo využívat každé dítě bez ohledu na rodinné zázemí. (V této oblasti nedošlo k žádným pozitivním změnám.)

Ve středním odborném vzdělávání zvýšíme zapojení odborníků z praxe do výuky a spolupráci škol a firem a budeme řešit palčivý problém nedostatku mistrů odborného výcviku. Snížíme počet oborů středního vzdělávání a efektivně provážeme jejich strukturu s potřebami trhu práce. Cílem je zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol. (V této oblasti nedošlo k žádným pozitivním změnám. Text programového prohlášení obsahuje chybné označení „mistr –v současné době se používá označení „učitel odborného výcviku“. MŠMT navrhlo zrušení funkcí „vedoucí učitel odborného výcviku“ a „zástupce ředitele pro praktické vyučování“, což je v příkrém rozporu s uvedeným cílem vlády. Po kritice Pedagogické komory i ředitelů středních odborných škol a učilišť byl tento návrh stažen. Vláda usiluje o zavedení nového vyučovacího předmětu „technika“ na základních školách, ovšem dle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání si jednotlivé školy tvoří vyučovací předměty samy v rámci svého školního vzdělávacího programu. V případě povinného zavedení tohoto nového vyučovacího předmětu by se jeho obsah týkal i nižšího stupně víceletých gymnázií, kde se vyučuje podle stejného RVP ZV jako na 2. stupni ZŠ.)

Budeme podporovat zahraniční mobilitu studentů ve středním vzdělávání lepším využitím evropských programů. (V této oblasti nedošlo k pozitivním změnám. Text vládního prohlášení obsahuje chybné označení „studenti“ – na SŠ se jedná o „žáky“.)

Veřejné vysoké školství považujeme za jeden ze zásadních pilířů vzdělávacího a výzkumného systému v České republice a garantujeme jeho nezpoplatnění s výjimkou jednoznačného zpoplatnění „věčných“ studentů. (V této oblasti nedošlo k žádným změnám.)

Provedeme analýzu účelnosti a efektivnosti současného modelu financování soukromých, církevních i veřejných škol v primárním, sekundárním i terciárním vzdělávání. V regionálním školství nastavíme spravedlivý systém financování veřejných, soukromých a církevních škol. Prosadíme účinnou regulaci sítě škol. Zajistíme dostatečné finanční prostředky pro investice v oblasti regionálního školství. (V této oblasti nedošlo k žádným pozitivním změnám.)

Budeme podporovat kvalitní přípravu budoucích pedagogů, kteří jsou jedinou zárukou zkvalitňování školství. Posílíme spolupráci mezi fakultami připravujícími učitele a školami, v nichž studenti vykonávají své praxe. Zajistíme, aby každý začínající učitel mohl spolupracovat s uvádějícím učitelem. (Pedagogické fakulty a další VŠ připravující učitele aktuálně upravují své studijní programy a posilují v nich praktické zaměření studia. MŠMT připravilo novelu zákona o pedagogických pracovnících, která definuje funkci uvádějícího učitele, ale tato novela zatím nebyla schválena a navrhovaná výše odměny pro uvádějící učitele je nedostačující.)

Při řízení a financování systému veřejného vysokého školství budeme klást větší důraz na kvalitu a výkon a budeme významněji zohledňovat celospolečenskou potřebnost některých profesí, zejména lékařů, učitelů, technických oborů, zdravotnického personálu. (Vláda pokračuje ve zvýšené finanční podpoře lékařských a učitelských oborů na VŠ. Finance pro pedagogické fakulty jsou ovšem stále nižší, než finance pro učitelské i neučitelské obory na jiných fakultách.)

Budeme podporovat výjezdy studentů vysokých škol do zahraničí i výměnu vědců mezi českými a zahraničními výzkumnými organizacemi větším zapojením do evropských programů. (V této oblasti nedošlo k žádným změnám.)

Rada pro výzkum, vývoj a inovace se bude starat o analýzu, rozpočtové směřování a věcnou koordinaci všech, kteří poskytují veřejné prostředky na výzkum, vývoj a inovace tak, aby tyto prostředky byly využívány účelně a nevydávaly se vícekrát na stejné aktivity. (V této oblasti se změny připravují, ale reálně zatím k žádným změnám nedošlo.)

Nastavíme a provedeme transparentní hodnocení vědy a výzkumu, a to včetně zohlednění jejich skutečného přínosu pro aplikační praxi s přímým dopadem na financování výzkumných organizací. (V této oblasti se změny připravují, ale reálně zatím k žádným změnám nedošlo.)