Slovní hodnocení výzvy senátora Drahoše ke změnám ve známkování

Ministr Robert Plaga (ANO), Drahošova platforma pro vzdělávání a Bob Kartous z EDUinu mohou způsobit totální rozvrat české školství. Proč někteří poslanci a senátoři naslouchají více lobbistům z neziskovek, než učitelům z praxe?

Jiří Drahoš vyzval dopisem ministerstvo školství, aby podpořilo slovní a formativní hodnocení a dalo učitelům jasný návod, jak postupovat. Rád bych pana senátora informoval, že učitelé jsou kvalifikovaní profesionálové, a proto žádné podobné návody z ministerstva nepotřebují, natož od politiků.

Senátor Jiří Drahoš píše, že je zklamaný z vyhlášky k vysvědčením, kterou schválila vláda, protože není v souladu s výroky ministra školství Roberta Plagy v médiích. Většině učitelů naopak spadl kámen ze srdce. Ve školách totiž původně zavládlo zděšení, když si v rozhovorech ministr Plaga pletl slovní a formativní hodnocení nebo vysvědčení s hodnocením. 

Učitelé jsou nyní plně vytíženi přechodem na on-line výuku a marnou snahou splnit spoustu nesmyslných doporučení z ministerstva školství, která se navíc neustále mění. Donutit v tuto chvíli všechny školy příkazem shora psát vysvědčení formou slovního hodnocení by bylo velmi neuváženým krokem. Vyhláška naštěstí umožňuje učitelům hodnotit žáky způsobem, na který jsou všichni zvyklí z dřívějška. Upozorňuji, že již od roku 2004 se mohou školy i jednotliví učitelé v nich svobodně rozhodnout, zda budou hodnotit slovně či známkou (případně kombinací obého). 

Z výzvy pana senátora je znát, že aktuální situaci ve školství příliš nechápe. Není divu, vždyť jeho poradcem je teoretik bez praktické zkušenosti s prací ve škole. Bohumil Kartous z lobbistické neziskovky EDUin prosazoval podobnými slovy, jaká jsou v Drahošově výzvě, formativní hodnocení i ve svém značně nepřesvědčivém vystoupení v pořadu České televize Máte slovo. Ovšem setkal se jen s pobavenou reakcí přítomného ředitele školy, proti níž nedokázal argumentovat. V konfrontaci s ředitelem školy nemohl od praxe zcela odtržený „expert na školství“ Bohumil Kartous obstát.

Je totiž naprostý nesmysl začít reformovat armádu uprostřed bitvy. Právě o to se snaží lidé, kteří v současné krizové situaci volají po urychleném nahrazení klasifikace „alternativními způsoby hodnocení“. Přechod na formativní hodnocení není nic snadného a vyžaduje spoustu energie, kterou nyní učitelé nemají. 

Drahošovu výzvu za spravedlivější známkování ve školách podepsalo celkem 13 politiků, což je příznačně nešťastné číslo. Jedná se o senátory a poslance, kteří se sdružili v tzv. politické platformě pro vzdělávání. Ta podporuje například degradaci maturitní zkoušky jejím osekáním na minimum. Rovněž prosazuje novelu zákona, podle níž by ředitel školy mohl jedním škrtem pera uznat pedagogickou kvalifikaci lidem, kteří ji ve skutečnosti nezískali (nestudovali jako ostatní učitelé 5 let didaktiku, psychologii a pedagogiku). Je to stejně absurdní, jako kdyby dopravní podnik zaměstnal řidiče autobusu, aby vozil lidi po městě, přestože nemá řidičský průkaz. 

K Drahošově platformě má blízko i ministr školství. Robert Plaga kromě novely školského zákona se změnami v maturitách, o které bude v červnu hlasovat Senát, zpracoval rovněž novelu zákona o pedagogických pracovnících, o níž aktuálně rozhoduje Sněmovna. Jejím důsledkem bude likvidace učitelství jakožto prestižní profese, kterou může vykonávat výhradně absolvent vysoké školy s pedagogickým vzděláním. 

Tímto návrhem ministr Plaga (i každý poslanec nebo senátor, který pro něj zvedne ruku), zklame a rozčílí 95 procent ze 150 000 učitelů (což je značné množství voličů...). Ti všichni poctivě získali kvalifikaci pro své povolání úspěšným absolvováním studia učitelství na vysoké škole, nebo si ji doplnili v rámci tzv. pedagogického minima. V případě schválení této novely bude moci ředitel školy přijmout místo kvalifikovaného učitele nekvalifikovaného člověka. Takže studovat učitelství vlastně zcela ztratí smysl. Proč se hlásit na pedagogickou fakultu, když učit bude moci kdokoliv cokoliv?

Ve zmíněném diskuzním pořadu Michaely Jílkové podporoval ministra školství právě Bohumil Kartous, který je mozkem Drahošovy politické platformy pro vzdělávání. V této souvislosti vyvstává zásadní otázka, zda je Robert Plaga ministr koaliční, nebo si ho opečovává opozice…

Závidím nemocnicím, že poslanci a senátoři nezaložili „politickou platformu pro léčení“, která by prosazovala, aby doktoři nemuseli mít vystudovanou medicínu. Není snad pro práci v nemocnici plně dostačující kvalifikací niterná touha vyzkoušet si, jestli by mě náhodou nebavilo léčit lidi? Primář mi to podškrtne a jde se ortopedovat… Závidím lékařům, že nemají žádný mEDUin, který by ovlivňoval novináře v médiích a lobboval mezi politiky za likvidaci jejich profese. Školy tohle štěstí bohužel nemají. 

Mediální prostor k tématu vzdělávání ovládla „obecně prospěšná společnost“ EDUin, kterou založil a vede Tomáš Feřtek, vyučený elektromechanik bez pedagogického vzdělání, který nezvládl vystudovat žádnou vysokou školu, ale Českou televizí i mnoha novináři je považován za odborníka na školství (u článků pro Respekt se Feřtek nyní označuje jako "spolupracovník Informačního centra o vzdělávání EDUin", dříve si nechával říkat "odborný konzultant EDUin, o. p. s.", ale přesnější označení by bylo "dezinformačního" a "diletant"...). Tomáš Feřtek bohužel vystupuje v médiích tak dlouho a tak často, až řada politiků podlehla dojmu, že se jedná o skutečného experta. Přitom stejně jako jeho kolega Bohumil Kartous nemá Tomáš Feřtek žádnou odbornou publikační činnost v oblasti pedagogiky, což je základní předpoklad, aby někdo mohl být nazýván odborníkem.

Nedivme se, že to jde s českým školstvím s kopce, když politici, kteří školství nerozumí, naslouchají „expertům“, kteří na tom nejsou o nic lépe… 

Článek vyšel původně ve zkrácené verzi v Lidových novinách pod názvem Slovní hodnocení Drahošovy výzvy (26. 5. 2020)