Plagův školský PES aneb Chaos a improvizace pokračují

Žáci 2. stupně ZŠ se vrací do škol. Bohužel pouze na týden, protože je čeká tzv. rotační schéma. Toto týdenní střídání distanční a prezenční výuky nedává smysl, protože se týká jen malého počtu dětí. Epidemii to příliš nezpomalí.

V pondělí 30. listopadu 2020 se otevírají základní školy pro všechny žáky. Většina z nich se bude učit prezenčně, část žáků ovšem čeká tzv. turnusová výuka, kdy stráví týden ve škole a týden doma. Toto rotování extrémně zatíží ředitele škol, učitele, žáky i jejich rodiče. Epidemický efekt střídavé výuky je přitom minimální, protože ke snížení vzájemného počtu kontaktů moc nepřispěje.

V běžné základní škole se bude prezenčně učit celý první stupeň plus všichni žáci 9. ročníků.  To je šest devítin z celkového počtu ročníků. Na prezenční výuku zároveň nastoupí polovina žáků 6. až 8. tříd. Celkem se tudíž sejde ve škole ve stejnou dobu více než 83 procent dětí a samozřejmě všichni učitelé. Ti už nebudou moci vyučovat z domova na dálku. Většinu hodin musí odučit prezenčně. Mezitím budou odbíhat do svých kabinetů nebo prázdných tříd, odkud mohou vyučovat on-line zbylé žáky, kteří zůstali doma na distanční výuce…

Jelikož první stupně základních škol bývají početnější než stupně druhé, často se bude výuka na dálku týkat méně než 15 procent žáků školy. Ti mají navíc nárok vyzvednout si oběd ve školní jídelně. V ní se tudíž může denně vystřídat 100 procent žáků. K čemu jsou všechny manévry s rotační výukou, když bude její epidemický efekt naprosto mizivý?

Podobných nedomyšleností je v novém protiepidemickém systému více. Je to tím, že opatření pro školy nebyly konzultovány s lidmi z praxe. Ministr školství Robert Plaga nekomunikuje se zástupci organizací sdružujících pedagogy. Ohledně dotazů, kolik škol skončilo v karanténě a proč byla nastavena opatření zrovna takto, odkazuje mechanicky na Ministerstvo zdravotnictví. Úředníci z Ministerstva zdravotnictví na stejné dotazy odpovídají, že je třeba kontaktovat ministerstvo školství… Toto „rotační schéma“ se byrokratům evidentně zalíbilo – místo snahy problém vyřešit, přehodí horkou bramboru na jiný úřad.

Když se učitelé ozvali, aby pro ně jejich ministerstvo zařídilo respirátory, odkázal je Robert Plaga na zřizovatele škol. Jenže mateřské a základní školy zřizují jednotlivé obce. To by znamenalo, že více než 2500 starostů začne narychlo shánět ochranné prostředky pro pedagogy. Mnohem efektivnější by bylo, kdyby je hromadně nakoupila vláda. Už není třeba dovážet respirátory pochybné kvality z Číny, protože v Česku máme výrobce kvalitních nanoroušek. Obdobně by měl stát zajistit preventivní testování na koronavirus ve školách. Překvapuje mě, že ačkoliv se školy již otevřely, teprve nyní se začíná diskutovat o tom, zda testovat jen učitele nebo i žáky a jestli  plošně či jen náhodně. Učitelé by ocenili, kdyby se začalo testovat alespoň v těch školách, kde se koronavirus vyskytl, což se mnohdy neděje. Například se netestovaly děti nebo hygieny nestíhaly trasovat a posílat lidi na testy.

V červnu měli rodiče nárok na ošetřovné, i když se školy otevřely. Některé rodiny se totiž bály posílat děti do školy, protože žijí ve společné domácnosti s rizikovou osobou, například sedmdesátiletou babičkou, nebo nemocným příbuzným, o kterého pečují. Nyní, kdy je epidemická situace mnohem horší, tuto možnost nemají. Robert  Plaga to „řeší“ odkazem na resort práce ministryně Jany Maláčové. Pokud by nebyla legislativa k ošetřovnému v červenci zrušena, protože nikdo nepočítal s druhou vlnou koronaviru, ulehčilo by to především mateřským školám. Ty zůstaly po celou dobu otevřené prakticky bez omezení. Vláda nepřijala žádná opatření, která by alespoň částečně ochránila zdraví učitelek a rodin dětí. Například na Slovensku musí být ve školkách zajištěna homogenita tříd, u nás se ráno a odpoledne třídy spojují jako dřív.

Pedagogická komora si vyžádala od ministerstva školství statistiky, v kolika mateřských školách, byla v tomto školním roce vyhlášena karanténa. MŠMT odpovědělo, že tyto údaje nesleduje, ať se obrátíme na jednotlivé krajské hygienické stanice. Z týdenních reportů, které hygieny zasílají na Ministerstvo zdravotnictví, vyplývá, že v průběhu října došlo k rychlému nárůstu počtu mateřinek v karanténě. Například v Praze to bylo na začátku října 18 MŠ, ale na konci října už 109 MŠ, což je více než 25 % všech mateřských škol na území hlavního města. Zlínský kraj hlásí, že od září do konce října byla vyhlášena karanténa ve 41 % MŠ. Z Jihlavy přišla nejprve odpověď, že na Vysočině neposlala krajská hygienická stanice do karantény žádnou mateřskou školu. Po mém upozornění, že to nemůže být pravda, obdržela Pedagogická komora statistiky, z nichž vyplývá, že na konci října byla vyhlášena karanténa v 25 % MŠ tohoto kraje… Tyto údaje by se měly zveřejňovat automaticky, o což marně usiluji od dubna. Bohužel některé krajské hygieny na mou žádost o zaslání statistik vůbec neodpověděly. Mateřskou školu ovšem může uzavřít její ředitel i z jiného důvodu, než je karanténa. Například do ní rodiče přestanou posílat kvůli kovidu své děti, nebo onemocní většina učitelek. Tyto případy se ve statistikách neobjeví vůbec. Mělo by je evidovat ministerstvo školství, ale jeho úředníci to bohužel nedělají. Na jaře byl takto omezen provoz v 95 % českých mateřských škol. To už je mohla vláda plošně uzavřít, stejně jako to udělali na jaře Slovensku nebo nyní v Rakousku. Jaké procento mateřských škol muselo teď na podzim přerušit nebo omezit provoz, se asi nikdy nedozvíme, protože tato data v Česku nikdo nesbírá ani nevyhodnocuje.

Zdá se mi, že jsme od jara příliš nepokročili a nepoučili se z minulých chyb. Pokračuje chaos a improvizace. Vláda krizová opatření řádně nevysvětluje ani nezdůvodňuje. Původní SEMAFOR nahradil nový PES. Plošně se otevírají školy, přestože v jednom kraji je aktuálně reprodukční číslo 0,7 (3. stupeň rizika), ale v jiném je vyšší než 1 (tedy stále nejvyšší 5. stupeň). Kdo tomuto přístupu vlády nerozumí, nechť zvedne ruku… Takhle nás brzy čeká třetí vlna a další lockdown.

Tento komentář vyšel původně 26. listopadu 2020 v tištěné MF DNES pod názvem " Školský chaos a improvizace" v mírně upravené podobě.