Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Souhlasím s tím, že ředitelé škol i lidé ve školství obecně měli do posledních chvil ohledně spuštěné reformy informací málo. Ale rozporuji především Vámi napsaný odstavec: „Řada ředitelů škol zjistila, že podle nových výpočtů bude mít jejich škola méně peněz, než dostávala doposud. Týká se to především plných škol, o které je zájem, tedy škol kvalitních a s atraktivní nabídkou oborů. Ty o finance přijdou. Naopak poloprázdné školy, o které zájem není, si polepšily. Takto nastavená reforma je cestou do pekel, protože nepodporuje kvalitnější školství, nýbrž naopak systémově generuje nekvalitu...“

Zdroj: https://sarkozi.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=743980

0 0
možnosti

Je totiž nesmyslné posuzovat kvalitu či nekvalitu školy jen podle toho, z jak velké části se jí daří naplnit třídy. Dám příklad: Budou dvě střední odborná učiliště. Jedno bude nabízet obory jako kosmetička či kadeřnice. Druhé obory jako obráběč kovů, instalatér nebo elektrikář. První škola bude mít plné třídy pořád, protože zájem o její obory je mezi dívkami stále, ovšem v praxi potom možná i polovina holek, co se kadeřnicí vyučí, dělá něco úplně jiného. Naopak o obory typu obráběč kovů či instalatér mezi vycházejícími deváťáky zájem obvykle není, ovšem ti, co se pro ně rozhodnou, mají po vyučení na trhu práce možnosti obrovské.

0 0
možnosti
Foto

Nevím, jestli je od autora pokrytectví nebo provozní slepota, ta se zeptám: existuje nějaká horní hranice navyšování výdajů na školství, od níž by už další zvyšování rozpočtu nemělo smysl?

Odpovím si sám: Ne. Přesunování peněz mezi druhy škol a úprava koeficientů nic nemění na podstatě problému: ten, komu má vzdělání sloužit, není žádný vliv, ani žádný náklad s provozováním škol spojený.

Pokud moderní stát potřebuje, aby občani byli schopni číst, psát a obsluhovat ve vztahu ke státu datovou schránku, stačí na to pět tříd obecných. Zbytek je věcí poptávajících a trhu, tedy, chcete-li elitních, tj. z velké části studenty placených škol.

Velká část toho, co se bifluje, je ve wikipedii. Studenti se musejí učit uvažovat, vidět souvislosti, počítat (ano, matematika) a to si vynutí sami. Podívejte se, jak se řeší docházka na vysokých školách a máte odpověď.

Základem je zapojit rodiče a studenty přímo do financování školství. Co je zadarmo, toho si nikdo neváží!!!!

1 0
možnosti

R^

Hlavní problém ve školství, zdravotnictví a ve všech oborech lidské činnosti je převaha otrockého, levičáckého náhledu na společnost, která v naší postkomunistické době převládá. Brání se svobodnému, přirozenému jednání občanů! Totálně nám chybí pravicové myšlení! Politici a úředníci brání odborníkům v práci, učitelům v učení, ředitelům ve vedení školy, lékařům brání v léčení! Tato levicová společnost spěje ke krachu! Pokud se nevzpamatujeme, budoucnost je daná!

:-)

1 1
možnosti
Foto

Hlavní problém je v tom, že jde o socialismus a ten, jak víme, nikde nefunguje. Nikdo neumí správně přerozdělovat zdroje, tak jak to umí trh.

0 0
možnosti
  • Počet článků 60
  • Celková karma 24,74
  • Průměrná čtenost 4005x
Budu psát o školství a vzdělávání. Spravuji několik facebookových skupin a didaktických webů - Čtenářská gramotnost a projektové vyučování, Šotkoviny, Elektronické učebnice... Jsem prezidentem spolku Pedagogická komora.