Ve středu 6. listopadu 2019 proběhla stávka, do které se přímo zapojili nebo ji nějakým způsobem podpořili zaměstnanci z většiny českých škol, kterých se týkal hlavní stávkový požadavek vyhlášený školskými odbory. Šlo o více než 6 000 mateřských, základních a středních škol. Hlavním stávkovým požadavkem ČMOS PŠ bylo navýšení tarifní části platů pedagogických pracovníků o 10 procent.
Školské odbory byly některými politiky, médii nebo i řediteli škol kritizovány, že se jedná o příliš mírný požadavek, když vláda přislíbila a následně schválila zvýšení tarifů o 8 procent. Jednalo se tudíž jen o přesun dvou procent z nárokové části platu do části nenárokové. Tato kritika ale vychází z neznalosti principů kolektivního vyjednávání. Spor mezi školskými odbory a vládou spočíval v tom, že ministr školství Robert Plaga nepřistoupil na požadavek ČMOS PŠ navýšit tarifní tabulku pro pedagogické pracovníky o 10 procent, ale přišel s návrhem na její zvýšení o paušální částku, kterou postupným licitováním dostal na 2 700 korun hrubého měsíčně. Místo toho, aby byl vyjednán kompromis mezi oběma návrhy, vláda jednostranně ukončila další jednání a postavila odboráře před hotovou věc – navrhla a vzápětí narychlo schválila platovou tabulku s navýšením o 8 procent, což ale pro většinu učitelů znamená méně, než původně nabízených 2700 korun pro každého.
Výpočet původního návrhu ministra školství Roberta Plagy navýšit tarify každému o stejnou sumu 2700 Kč. (Pedagogická komora)Tímto přístupem vlády byl porušen sociální smír a školské odbory, které byly v té době ve stávkové pohotovosti, ani nemohly konat jinak, než vyhlásit stávku. Proto je vedení Pedagogické komory podpořilo a ke stávce se připojilo. Na rozdíl od ČMOS PŠ nebyla Pedagogická komora vázána dřívějšími dohodami a kompromisy odborů, takže mohla navrhovat další stávkové požadavky, například na zvýšení platů učitelů, ředitelů škol a dalších pedagogických pracovníků, které zastupuje, celkem o 15 procent (10 % do tarifů a dalších 5 % na nárokové příplatky a odměny) nebo na výrazné změny v nastavení inkluzivního vzdělávání, které zásadně zhoršilo pracovní podmínky učitelů. Řada škol se k těmto požadavkům připojila.
Je třeba zdůraznit, že z dosavadní judikatury vyplývá, že právní ochrany požívají pouze stávky za účelem obrany hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. Nelze tudíž stávkovat za reformu školství apod., jak v médiích tvrdili někteří „experti“ na školství. Stávkuje se až při porušení sociálního smíru.
Rovněž je celkem logické, že stávku nepodpořily asociace škol nebo ředitelů, a některé dokonce vystoupily proti ní, protože ty reprezentují zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance. Někteří ředitelé škol se možná obávali, že budou mít problémy u svých zřizovatelů. Vzhledem k tomu, že proti stávce veřejně vystoupilo Sdružení místních samospráv, se báli zřejmě oprávněně...
Obdivuji všechny ředitele škol, kteří po tomto tlaku stávku podpořili. Rovněž oceňuji, že stávkující učitele podpořil předseda Fóra rodičů Petr Chaluš. Velká část rodičů učitele ve stávce podporovala, neboť si dobře uvědomují, že spokojení kantoři znamenají spokojené žáky. Platí to i naopak - nespokojení učitelé znamenají nespokojené děti.
V médiích bohužel dostali prostor spíše kritici stávky, než její organizátoři a účastníci. Bylo by snadné dávat školským odborům knížecí rady, jak se stávkuje lépe, proto to na rozdíl od mnoha politiků a komentátorů neudělám. Je třeba si uvědomit, že odboráře tlačil čas, protože vláda chtěla původně o definitivním schválení problematické tarifní tabulky hlasovat už za týden. A nakonec dokonce toto hlasování proběhlo zákeřně v den vyhlášení stávky, přestože to nebylo na plánovaném pořadu jednání vlády. To už byl výslovný podraz.
Dá se říci, že toto jednání ministra školství Roberta Plagy i celé vlády Andreje Babiše bylo pro odboráře pověstnou poslední kapkou, kterou přetekl pohár. Nešlo totiž o první problém, který za této vlády ve školství vznikl.
Data z mezinárodní analýzy Education at a Glance (OECD) (IDEA (CERGE-EI))
Původně vyšlo ve zkrácené podobě v Lidových novinách pod názvem Zákeřné hlasování vlády (11. 11. 2019)
Druhou část článku naleznete zde: https://sarkozi.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=735102
