Nová akce ministerstva školství: Amatéři do škol…

Po akcích mléko a ovoce do škol MŠMT vyhlašuje novu akci amatéři do škol. Vysoký počet nekvalifikovaných kantorů chce řešit přilákáním tisícovek dalších lidí bez pedagogického vzdělání do školství. Soutěž Absurdita roku má vítěze

Dokážete si představit, že místo vystudovaného lékaře bude vaše děti léčit inženýr v bílém plášti? A co kdyby nový dům pro vaši rodinu vyprojektoval místo architekta absolvent psychologie? Dostavíte se k soudu a místo advokátů, žalobců a soudce jsou zde jen veterináři. Svět se zbláznil? Nikoliv! Je to jen obdoba návrhu změny zákona o pedagogických pracovnících, který chce ministerstvo školství předložit poslancům a senátorům ke schválení.

Podle této novely bude moci vyučovat na základních a středních školách absolvent jakékoliv vysoké školy. Tedy nejen absolventi pedagogických fakult nebo učitelských programů na VŠ, jak je tomu dnes, ale rovněž inženýři, veterináři, architekti, lékaři, právníci, sociologové apod. To, že v průběhu studia nestudovali pedagogiku ani didaktiku úředníkům z ministerstva školství zřejmě nevadí. Že nemají žádnou pedagogickou praxi, rovněž nikoho nezajímá. Ať si klidně zaexperimentují na dětech, co vydrží a co už ne. A když se bude o jimi obsazené místo ucházet vystudovaný pedagog, bude mít prostě smůlu. Učitel ať jde dělat něco jiného, než to, co pět let studoval na univerzitě, třeba lékaře, inženýra, právníka, architekta, sociologa nebo veterináře…

Politici se snaží veřejnosti tento nápad prodat v atraktivním balíčku pod označením „odborníci z praxe do škol“, uvnitř tohoto balíčku ale není nic jiného, než krásně zabalený amatér, v horším případě diletant. Jádrem problému je to, že změna zákona nespecifikuje, že by vystudovaný psycholog vyučoval například pouze psychologii na gymnáziu, nebo že by inženýr učil výhradně matematiku na střední odborné škole. Klidně mohou oba učit češtinu, dějepis, chemii nebo tělocvik na základce. Nejlépe ve třídě s inkludovanými žáky, tedy dětmi s lehkým mentálním postižením, hyperaktivitou, poruchami pozornosti, autismem nebo psychiatrickou diagnózou. Že s vyučováním těchto žáků společně s ostatními ve třicetihlavé třídě mají velké problémy i vystudovaní učitelé, nikoho nezajímá. Speciální pedagogy ve školách přece nahradí „odborníci z praxe“. Ostatně inkluzionisté prosazují nahrazení drahých speciálních pedagogů levnými asistenty pedagoga, kteří nepotřebují mít vysokoškolské vzdělání, už dlouho a bohužel velmi úspěšně, protože jim v tom ministerstvo školství vychází vstříc.

Ministr školství se tímto návrhem snaží „vyřešit“ problém s chybějícími učiteli. Ředitelé škol marně shánějí učitele fyziky, informatiky, cizích jazyků nebo prvního stupně. Proč? Protože platy ve školství jsou mnohem nižší, než jaké dostanou v jiných oborech. A tak v době nízké nezaměstnanosti, která vyhnala mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců velmi vysoko, snadno najdou uplatnění jinde. Navíc je přestane deptat byrokracie, která za poslední roky ve školství obludně narostla. „Řešení“, kdy má nedostatek kvalifikovaných pedagogů zachránit přijímání nekvalifikovaných pracovníků, je hodno spíše Kocourkova a jedná se o žhavého kandidáta na absurditu roku. 

Obávám se, že toto opatření nepomůže a že se „odborníci z praxe“ do škol nedostaví. Současná platová hladina učitelů je totiž jen na šedesáti procentech průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Těžko někdo půjde do školství za nižším platem. Překvapeni budou hlavně ti, kdo si myslí, že učitel končí s prací v poledne (nejpozději ve dvě hodiny odpoledne) a zbytek dne má volno. Pedagogická komora uspořádala anketu mezi třídními učiteli, z níž vyplývá, že pracují více než 9 hodin denně (obdobně dopadlo šetření mezi německými učiteli). Jejich příplatek za třídnictví tak vychází na 25 korun za hodinu, což je třikrát méně než minimální mzda. Největší nadšence záhy odradí již zmiňovaná administrativa, kterou ministerstvo školství zahltilo školy, ředitele i učitele. 

V médiích se neustále píše o tom, že učitelům vzrostly platy o 15 procent. Z oficiálních statistik ministerstva školství ale vyplývá, že v roce 2018 dostali jen o necelých 11 procent více. Průměrná mzda v České republice přitom vzrostla o 8 procent. Učitelé si tedy polepšili oproti ostatním zaměstnancům o pouhé tři procentní body! Není divu, že je to nijak nenadchlo a dál opouštějí školství…

Někdo ale musí děti ve školách alespoň pohlídat, když už ne je přímo něco naučit. Lze tudíž očekávat další kroky. Ministerstvo školství odhaduje, že bude po spuštění reformy financování škol v příštích letech potřeba deset tisíc učitelů navíc. Možná už má v šuplíku další novelu, která umožní, aby ve školách vyučovali nejen lidé bez pedagogického vzdělání, ale bude stačit, aby měli maturitu nebo alespoň základní vzdělání nebo byli alespoň svéprávní... Místo označení učitel se můžeme vrátit k původnímu významu slova kantor. (Návrat k zaměstnávání vysloužilých vojáků bohužel zkrachuje, protože ti do školství nebudou chtít nastoupit – jednak kvůli nebezpečnosti tohoto povolání, ale hlavně proto, že dostávají výsluhy a nemají potřebu si takto přivydělávat.)

Hlavní příčinu, proč pedagogové odcházejí ze škol a proč je obtížné sehnat vystudované učitele, vláda řešit nechce. Jsou to nízké nástupní platy a jejich velmi pomalý růst – učitel musí čekat až 8 let než postoupí do vyšší platové třídy a dostane o několik stovek korun měsíčně více. Politici chtějí dostat do škol nepedagogy, ale nebylo by lepší, aby se do školství vrátili vystudovaní učitelé, kteří z něj odešli pryč za lepšími pracovními podmínkami? To by se ale museli politici postarat o zlepšení těch podmínek k práci, což je mnohem náročnější, než pustit do škol učit kdekoho…

Pokud se někdo domnívá, že „odborníci z praxe“ budou učit kvalitněji, velice se mýlí. Česká školní inspekce provedla šetření, z něhož vyplývá, že nekvalifikovaní učitelé vyučovali méně kvalitně než kvalifikovaní. A stejný případ nastal u aprobovaných učitelů – ti učili lépe než neaprobovaní. Stačí použít trochu selského rozumu a je všem hned jasné, že absolvent lékařské fakulty bude lepším doktorem než inženýr, absolvent architektury lepší architekt než psycholog a absolvent práv lepší soudce než veterinář. 

To jen „experti“ z Eduinu pomýleně hlásají, že amatéři budou lepšími učiteli než vystudovaní pedagogové. Doufám, že nakonec zvítězí zdravý rozum a že poslanci ani senátoři tuto novelu neschválí.

Článek vyšel v upravené podobě v tištěné MF DNES 23. května 2019 pod názvem Čas amatérů za katedrou.